/sbin/hdparm (balík base).
Pokud naleznete optimální nastavení, tak můžete zapsat potřebné příkazy např. do
souboru /sbin/init.d/boot.local:
echo -en "\nboot.local: Ladění IDE disku..."
if [ -x /sbin/hdparm ]
then
# sem přijdou hdparm příkazy
else
echo -n " /sbin/hdparm nebyl nalezen."
fi
Rada: Populárním programem pro benchmark je bonnie.
Tak můžete posoudit výsledek ladění (tuningu). V SuSE Linuxu verzi 6.3 existuje balík
bonnie, jehož domovská stránka je http://www.textuality.com/bonnie.
Následuje výčet obzvláště užitečných voleb (options). Kompletní přehled vám poskytne
manuálová stránka programu hdparm, kterou si předtím v každém
případě přečtěte. A to především různá Varování!.
hdx slouží pro označení vašeho IDE disku (změňte podle pořeby např. na
hda, hdb atd.):
hdparm -i /dev/hdx
zobrazí identifikaci disku
hdparm -I /dev/hdx
načte identifikaci přímo z disku
hdparm -m /dev/hdx resp.
hdparm -m nnn /dev/hdx
Vypíše, resp. zadá počet sektorů, ke kterým je přistupováno při každém přerušení (interrupt)
pro /dev/hdx:
přípustné hodnoty pro nnn jsou: 0 (deaktivuje multi-sector přístup)
nebo mocniny čísla 2 (2, 4, 8, 16, ...) až do maximální přípustné hranice, která je stanovena
v hdparm -I /dev/hdx při MaxMultSect=.
Poznámka: Aktivace je v zásadě výhodná. Ale co nejvyšší hodnota pro nnn
není v každém případě to nejlepší! Vyzkoušejte si a proveďte benchmark.
hdparm -c /dev/hdx resp.
hdparm -c n /dev/hdx
Vypíše, resp. zapne 32bitový přenos dat mezi sběrnicí a IDE řadičem
(n=0: vypnuto; n=1 :zapnuto).
Většinou přinese aktivace lepší výkon. Opět to ale platí individuálně a je třeba to vyzkoušet a spustit benchmark.
hdparm -d /dev/hdx resp.
hdparm -d n /dev/hdx
Vypíše, resp. změní transfer dat přes DMA
(n=0: vypnuto; n=1 :zapnuto).
Prakticky všechny moderní IDE disky podporují datový přenos přes DMA
(můžete zkontrolovat příkazem hdparm -I /dev/hdx). To\
odlehčí procesoru a přináší to výrazné zvýšení výkonu! Opět doporučujeme
vyzkoušet a provést benchmark.